recenze 2024

Tříkrálový koncert s Fidle

Ve čtvrtek 4. ledna 2024 jsem navštívil ve Vysokém nad Jizerou (Sbor ThDr. Karla Farského) Tříkrálový koncert hudebního sdružení Fidle a byl mimořádně spokojen.

Ve více než hodinovém pořadu, jehož scénář připravila ředitelka Základní umělecké školy v Jilemnici Lenka Krausová, byly na programu lidové koledy, především z kraje pod Krkonošemi, jakož i z Krkonoš vůbec.

Obdivoval jsem s jakým zanícením a s jakou radostí členové souboru v programu vystoupili. Zpěváci se blýskli nejenom kultivovaným zpěvem, ale působili na obecenstvo i patřičnou mimikou a gestikulací. No a hráči na housle, violu, kontrabas, flétny a dechové nástroje si naprosto v ničem nezadali s profesionálními hudebníky.

Z pětadvaceti uváděných koled jsem zaznamenal některé, jež jsou důvěrně známé, kupř. Bratři, já jsem slyšel s nebe hlas, Pastuškové vstávejte, Nastal nám den veselý, Štěstí, zdraví a Tedy poženem. Jinak koledy z koncertu byly všechny v úpravách L. Krausové, která jich má připraveno velice mnoho, především ze sbírek J. Horáka, J. J. Fučíka a R. Hlavy. Soubor Fidle má na svém kontě již několik CD, právě z tohoto arzenálu.

Nutně se musím zastavit u mnoha aktivit paní ředitelky, vše je až neuvěřitelné.

Ve Smíšeném pěveckém sboru Foerster z Jičína zpívala v altové sekci celkem třináct let a spolupracovala s ním v pořadu Pocta lidové písni a Vánoce s Fidle (obojí v Porotním sále v Jičíně).

 V Jilemnici byl v roce 2012 založen Dětský folklorní soubor Haverlanti, který sestává ze žáků tamější ZUŠ. Lenka Krausová jej vede spolu s Evou Černochovou (taneční složka), když sama zabezpečuje v podstatě muziku. Tento soubor vystupoval dokonce v ČT v rámci vysílání Studia 6, zúčastňuje se soutěží ZUŠ a pořádá výchovné koncerty pro děti mateřských a základních škol.

Při Společenském domu JILM působí rovněž Smíšený pěvecký sbor Camponotus z Jilemnice, který od r. 2013 vede L. Krausová. Repertoár je velmi pestrý, sbor zpívá skladby od renesance po současnost, jakož i spirituály a lidové písně v různých úpravách. Sbor každoročně připravuje dva samostatné programy na koncerty v Jilemnici a pravidelně zpívá v širokém okolí, např. v Rokytnici n. J., Studenci, Lomnici n.P., Harrachově, Nové Pace aj. V roce 2022 dokonce provedli Českou mši vánoční od J. J. Ryby za účasti spřátelených muzikantů.

Bylo by toho všeho ještě daleko více, mohl bych třeba zmínit účinkování L. Krausové v souboru Collegium musicum „Český ráj“ v Lomnici n. P. či v Podkrkonošském symfonickém orchestru v Semilech, nebo ve folkovém souboru LEV-H-ART v Lomnici n.P.

Za všechny její umělecké počiny jí upřímně děkuji a byl bych rád, aby tato má neumělá slova byla považována přímo za pochvalný projev k její osobě, za laudatio.

Nemohu si odpustit jednu „doušku“. Z Vysokého n. J. jsem měl tu čest se setkat se dvěma významnými osobnostmi, a to s obětavým lékařem – lidumilem MUDr. Ladislavem Kavanem a uznávaným projektantem a stavitelem řady skokanských můstků v Krkonoších Josefem Zitou.

                     Miloslav Samek

IMG_9590.jpeg (1,4 MB); Napí_se,_bratricku (33) - kopie.JPG (1,1 MB)

                 ---------------------------------------------------------------------------

50 let Královéhradeckého dětského sboru

Almanach koncertů, cest a zážitků – Uspořádali: Čestmír Brandejs, Květoslava Skopalová, Jiří Kudrna

Vydala: Helena Rezková, Vlkov, www.regiona.cz; Grafika: Jiří Blahuš – AXA, Hradec Králové; Tisk: H.R.G., spol. s r. o., Litomyšl; 1. vydání 2023; 260 s.; ISBN: 978-80-88182-23-8

Milí čtenáři,

držíte v rukou publikaci, která vyšla u příležitosti 50. výročí založeníKrálovéhradeckého dětského sboru. Za tu dobu prošla sborem řada zpěvaček a zpěváků, možná právě i vy jste kráčeli spolu s nmi a rozdávali lidem radost písničkou. Nyní máte možnost zhlédnout toto naše putování světem i časem a třeba si iněkteré zážitky připomenout.

Tak jako za uměleckými úspěchy KHDS neodmyslitelně stojí jeho sbormistr prof. Jiří Skopal, který práci pro sbor zasvětil celý svůj život, obrovskou zásluhu na uchování vzpomínek nese jeho manželka Květoslava Skopalová, která celá léta s obrovskou pečlivostí vede sborový archiv a eviduje bez výjimky všechny události a vzpomnky v desítkách svazků kronik a bezpočtu dalších vzpomínkových materiálů. Díky nim oběma je paměť sboru nejen takto bohatá, ale hlavně stále živá, takže se můžete do vzpomínek sboru ponořit tak, jako byste s ním kráčli po celou dobu jeho existence. Děkujeme Čestmíru Brandejsovi, který tento almanach uspořádal, i všem ostatním, kteří jakkoliv přispěli k jeho vzniku. Za finanční podporu vydání této publikace děkujeme Královéhradeckému kraji, Statutárnímu městu Hradec Králové a firmě Tepelné hospodářství, a.s.

Nebylo by však o čem psát, kdyby nebylo řady generací nadšených zpěváčků a zpěvaček. Sboru tak k 50. výročí přejeme nejen hodně dalších šťastných let, ale stále nové a nové generace stejně nadšených zpěváků a obětavých sbormistrů, jakož i krásných písniček a nespočet dalších zážitků. A všem jeho zpěvákům, minulým, současným i budoucím popřejme slovy pardubického sbormistra Vlastislava Nováka, pronesenými u příležitosti 10. výročí sboru: „AŤ je váš život stále dobrou písní“. Kéž vás tato publikace potěší-

Mgr. Lucie Gregorovič Fárová, DIS, ředitelka ZUŠ Jitro

Jedinečná, všwestranně dokonalá a krásná publikace. J. K.

Almanach KHDS.jpg (324,5 kB)

                   -----------------------------------------------------------------------

Jubilejní slavnostní koncert - 200 let Bedřicha Smetany  (Miloslav Samek)

Jubilejní slavnostní koncert - 200 let Bedřicha Smetany.docx (13,7 kB)

IMG_0481.jpeg (28,6 kB); IMG_0486.jpeg (502,9 kB); IMG_0484.jpeg (274,9 kB); IMG_0488.jpeg (253,3 kB); foto Jiří Čepelka 

                  -----------------------------------------------------------------------

27. Mezinárodní festival pěveckých sborů IFAS 2024, 3.- 6. 7. 2024, Pardubice

IFAS 2024.docx (13,2 kB)  (Jaroslav Brych)

IFAS 2024 obálka.jpg (1,6 MB); IFAS 2024 obálka2.jpg (938,7 kB); IFAS 2024 - katalog.pdf (9,6 MB); PLATNÝ HARMONOGRAM IFAS 2024 k 27.6_.pdf (451,8 kB)

                    -----------------------------------------------------------------------

Koncert v kostele sv. Vavřince

Dvořákova Stabat Mater v kostele sv. Vavřince dne 20. října 2024 byla důstojnou oslavou Dne evropského kulturního dědictví v Jilemnici. Provedl ji smíšený sbor a orchestr Voce Deo ( Hlas Boží) z Nové Paky, který vznikl z původního farního chrámového sboru.

Vedení smíšeného sboru se již v roce 2011 ujal houslista a varhaník Jaroslav Moravec, jenž je v současné době studentem dirigování na Pražské konzervatoři u profesorky Miriam Němcové a členem kvarteta Carpe Musicam.

Nedělní provedení oratoria rovněž řídil a ke spolupráci přizval kvarteto sólistů, jež nastoupilo s veškerou vážností a důstojností z obou stran před orchestr. Pěvecká sóla obstarala sopranistka Jana , Stehr známá z bohaté koncertní činnosti u nás ( Praha, Ostrava, Ústí n. L. ), ale i v mnoha evropských zemích. Altová sóla přednesla mezzosopranistka Karla Bytnarová, která patří mezi vyhledávané interpretky písňového a oratorního repertoáru. Jejím velkým počinem je aktuální nahrávka CD „Srdce na dlani“ z tvorby Miroslava Raichla, Ilji Hurníka a Sylvie Bodorové. Martin Slavík zpíval v kantátě tenorový part, jeho repertoár je značně široký, zaměřuje se na skladby jak muzikálové, tak i duchovní a světské a hostuje v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Operní basový sólista Lukáš Hynek Krämer po prvních operních zkušenostech v Plzni a Českých Budějovicích, nastoupil jako sólista do Státní opery v Praze, kde působí již patnáct sezon. V Jilemnici se projevil svým přirozeným a prostým přednesem.

Křesťanský středověký hymnus Stabat Mater dolorosa, který líčí bolest Panny Marie pod Kristovým křížem, byl mladým dirigentem pochopen tak, že sboristy i hráče orchestru vedl k jedinečnému vyjádření lidského utrpení a naděje, jak to geniální skladatel zamýšlel.

Jaroslav Moravec přesně dodržel ve Dvořákově oratoriu střídání částí, kde je exponovanější sbor s částmi, kde jsou upřednostňovány hlasy sólistů.

Ve druhé části Quis est homo, qui non fleret jsou více exponovaní sólisté, postupně jeden za druhým dostávají prostor, předávají si melodii a „slovo“ v modlitbách k Matce Boží. Karla Bytnarová má sytý hlas a zpívala s osobitým zabarvením, které bylo ve všech polohách dobře znělé. Martin Slavík předvedl vřelý přednes, zpíval velmi spolehlivě a Jana Stehr na konci první věty při velkolepém zvuku orchestru (až z toho šel mráz po zádech) pronikla k posluchačům bolestným výkřikem matky svým svérázným sopránovým zvukem. Úžasné! Lukáš Hynek Krämer disponuje silným basem, na druhou stranu má ale světlý témbr, který působil docela příjemně, ne dunivě.

Všichni čtyři sólisté spolu dokonale ladili, ve společných nástupech byli rytmicky zajedno a dokonce se mně zdálo, že někdy hlasy zněly, jako by splývaly v jeden (kupř. výborné duo tenoru se sopránem v osmé části ). Velice rovněž oceňuji způsob, jak se vypořádaly ženské hlasy s obtížnou melodií v sedmé části Virgo virginum praeclara. Bylo to interpretováno opravdu mistrovsky, to vůbec nehyperbolizuji!

Opravdové vzrušení zavládlo při sborovém sólu v desáté části Quando corpus morietur, fac, ut animae donetur paradisi gloria, kdy po doznění oratoria vděční posluchači povstali a odměnili umělce mnohaminutovým bouřlivým potleskem. Byli výteční a bez skrupulí pro ně platí slova

prof. PhDr. Josefa Plavce, DrSc.: „Jen výš a dál, toť náš ideál !”.

                                    Miloslav Samek

                    ----------------------------------------------------------------------

"Dobrého vám přejem" aneb Jitro s FHK a jedna světová premiéra (Jiří Kudrna)

Článek Vánoční koncert FHK a JITRO.odt (9,6 kB)

IMG_0449.jpeg (2,7 MB); PHOTO-2024-12-19-22-00-46.jpg (441,7 kB)

„Dobrého vám přejem“ aneb Jitro s Filharmonií Hradec Králové a jedna světová premiéra 

Dne 19. 12. 2024 se poněkud nenápadně uskutečnila v koncertním sále Filharmonie Hradec Králové (FHK) mimořádná hudební událost. Koncert, který v produkci FHK nesl dva podtituly Narození Páně a Chvála koled, nabídl svým posluchačům nejen vánočně tradiční spojení instrumentální hudby se sborovým zpěvem, ale též odvážnou dramaturgii přinášející pro česká vánoční koncertní pódia netypické autory Bohuslava Martinů, Benjamina Brittena, Jiřího Ignáce Linka a soudobého skladatele Jana Jiráska. A tak Filharmonie Hradec Králové spolu se svým hostem Královéhradeckým dětským sborem Jitro naservírovala svým posluchačům, kteří si přišli zpříjemnit poslední čtvrteční večer před Vánoci, vskutku bohatou hudební hostinu ozdobenou navíc též jednou světovou premiérou!

O první polovinu programu se postaral zejména Královéhradecký dětský sbor JITRO, který pod zručným vedením svého sbormistra Jiřího Skopala přednesl dva samostatné cykly Tři písně posvátné (Tři legendy) Bohuslava Martinů pro ženský sbor a housle H339 a Ceremony of Carols pro vysoké hlasy a harfu op. 28 od anglického skladatele Benjamina Brittena. O houslový part se bravurně postaral 2. koncertní mistr FHK Václav Zajíc, k harfě usedla vynikající harfenistka Roxana Hädler. Pětadvacet děvčat a dva chlapci zazpívali oba náročné cykly v kompletním provedení, s velkým zaujetím, adekvátním výrazem zahrnujícím širokou škálu dynamických odstínů a na vysoké profesionální úrovni. Ocenění zaslouží též výborně připravené sólistky z řad zpěvaček sboru, které své mnohdy intonačně i technicky náročné pasáže v Brittenovi přednesly zpaměti a s velkou jistotou, takříkajíc bez mrknutí oka. Jen dodejme, že pro Jitro, které se teprve před několika desítkami hodin vrátilo ze svého desetidenního předvánočního turné v Německu, Francii a Švýcarsku, se jednalo o první koncertní provedení obou cyklů takto kompletně s originálním doprovodem předepsaných houslí (Martinů) či harfy (Britten).

Zařazení těchto skladatelů současníků vedle sebe přineslo překvapivé kontrasty. Hudba Bohuslava Martinů vyniká jasnou strukturou hrající ve prospěch tradiční terciové melodiky, oplývající průzračnou modální harmonií, kořeněnou typickými modulacemi do tónin v terciové příbuznosti. Každá ze tří částí (1. Narození Páně, 2. Nanebevstoupení Páně, 3. Cesta k ráji) tvoří spíše samostatný solitér. Brittenovy koledy jsou zato koncipovány jako jedno hudební pásmo, nebo jak název napovídá – obřad (ceremony). A v tomto duchu se nesla i atmosféra dnešního provedení, jež střídalo momenty jásavého vzruchu i poklidného rozjímání. Jednotlivé části jsou koncipované z anglické poezie 16. století, v níž se mísí středověká angličtina s latinou. Téměř každý z jedenácti úseků autor zpracoval jinou skladebnou technikou od prostého jednohlasu (včetně gregoriánského chorálu) či dvojhlasého kontrapunktu, přes různé imitační polyfonní techniky až po prosté či slavnostní homofonní sbory. I přes minimalistické obsazení postavené na doprovodu éterické harfy není hudební zpracování jednotvárné a těží z bohatství harmonických barev a odstínů i věhlasné anglické melodiky. Je jen škoda, že v tištěném programu chyběl český překlad, který by pomohl přiblížit obsah a přispěl k celkové srozumitelnosti literárního obsahu díla prodchnutého nesčetnou vánoční symbolikou. Tento nedostatek však nezkazil zážitek z provedení Jitrem, které bylo i s harfenistkou odměněno bouřlivým potleskem s voláním bravo!

Po přestávce, během které se připravovalo pódium pro nástup orchestru, následovalo provedení Sinfonie pastoralis ex C pozdně barokního českého kantora Jiřího Ignáce Linka Filharmonií Hradec Králové, řízenou jejím dirigentem Kasparem Zehnderem. Touto třívětou skladbou v obsazení smyčcového orchestru doplněného dřevěnými dechovými nástroji vsadili pořadatelé na osvědčenou vánoční klasiku, jež utvořila žádoucí předěl směřující k samotnému vrcholu koncertu. A tímto vrcholem předvánočního koncertu ve Filharmonii Hradec Králové byla bezesporu světová premiéra cyklu koled Dobrého vám přejem doma i v zahraničí uznávaného a oceňovaného českého skladatele Jana Jiráska, jenž byl i svědkem tohoto prvního uvedení. Dílo vzešlo z dlouholeté spolupráce skladatele s Jiřím Skopalem a Královéhradeckým dětským sborem, jež přinesla své plody již na sedmi hudebních nosičích, z toho na pěti vánočních. CD Czech and Moravian Chrismas Carols Jana Jiráska s dětským sborem Jitro se v roce 2015 dokonce umístilo nejvýše v žebříčku nejprodávanějších desek amerického vydavatelství Navona Records. Po letech se tak v podobné aranži dočkalo toto dílo i symfonického zpracování, a právě dnes i svého prvního koncertního provedení. Královéhradecký dětský sbor Jitro rozšířený o dalších více než třicet svých zpěváků za doprovodu Filharmonie Hradec Králové s dirigentem Kasparem Zehnderem přednesl posluchačům přibližně třicetiminutovou vánoční suitu, kde orchestr neplní pouze roli doprovodného hráče, ale tvoří rovnocenného partnera pěveckému sboru a své pleno rozeznívá i v četných samostatných partiích a intermezzech. Jiráskovy koledy můžeme směle přirovnat k velké míse plné tradičního pestrobarevného českého cukroví z excelentní cukrářské dílny, jež, utvořeno z dvanácti druhů těst, vyniká zejména ve zdobení neotřelými a originálními nápady – jednak svojí barvitou instrumentací podpořenou širokou sestavou perkusí včetně zvonů, dále například netradičními tonálními skoky mezi slokami, uvnitř nich, nebo ihned po mezihrách, kde se projeví zejména zdatnost a pohotovost zpěváků. Přesto i v symfonické verzi Jirásek ctí díky citlivé instrumentaci lidový původ českých i moravských koled. Velkou předností celého cyklu je i jejich samotný výběr, který se neomezuje jen na obecně známé kusy (Půjdem spolu do Betléma, Nesem vám noviny, Den přeslavný, Já malý přicházím koledovat). Autor nám zde odhaluje bohatství národního dědictví i zařazením těch méně známých vánočních zpěvů (A teče vodička, Sedí pantáta, Na čem Pán Bůh sedí). Nebojí se také přijít i s osobním příspěvkem (píseň Vánoční polibek z filmu Bathory režiséra Juraje Jakubiska). Mezi nejpůsobivější aranže patřilo bezesporu á capella provedení koledy Byla cesta, byla ušlapaná, při níž více než šedesátičlenný dětský sbor Jitro prokázal schopnost udržet správnou tónovou výšku i během sedmi modulujících slok! Jan Jirásek zde i na mnoha dalších místech suity dokazuje schopnost i zdánlivě melancholické melodie podat velmi slavnostním způsobem a současně využít jejich kontrastní potenciál v rámci cyklu. Bohatá štědrovečerní hostina vygradovala majestátním finále – koledou Narodil se Kristus Pán, opět velmi netradičně a působivě zpracovanou (využívající například pro Jiráska charakteristické kvartové průtahy v kvintakordech či změnu tóniny v průběhu sloky), jež byla po dlouhých a zasloužených ovacích ve stoje všem účinkujícím i autorovi ještě jednou zopakována.

Všem pořadatelům a účinkujícím patří za tento předvánoční radostný zážitek, zapadající též do oslav vrcholícího Roku české hudby, velké a upřímné poděkování. 

Jiří Kudrna

                    ---------------------------------------------------------------